Byla to divočina. Možná se to od svatební cesty očekává, ale todle byla divočina v trochu jiném smyslu. Zkusím to tu krátce shrnout.

Den 1. (Po 20. 7)

Po svatbě nestíháme, balíme, nakupujeme, měníme eura. Odjezd měl být v 10, pak ve 12, pak … Nakonec vyjíždíme pozdě. Do Holandska přijíždíme pozdě, hledáme si naplánovaný kemp a zjišťujeme, že už má zavřeno. První noc svatební cesty tedy spíme v autě na parkovišti (což je vzhledem k událostem druhého dne štěstí, protože stavět stan v noci, by nebylo chytré).

Den 2. Út

Překvapivě se cítíme vyspaní, jdeme se ubytovat. Výběr kempu se povedl, takový rodinný podnik, pán samozřejmě mluví plynně anglicky. Velká stodola, kde má krávy, hřiště pro děti (bowlingová dráha s gumovou koulí, trampolína obložená slámou, …), přitom ale perfektní nové čisté toalety. Dostáváme místo a jdeme stavět stan. Zapomněli jsme si ale vzít kolíky. Takže ano, máme stan, dokonce stojí, protože se staví těmi klasickými tyčemi, ale až foukne, tak nebude :-) Budeme další noc spát v autě? Sousedi vedle v karavanu se na nás zvláštně dívají, proč se tak strašně smějeme, vysvětluju jim, že sice máme stan, ale nechali jsme doma kolíky, pán hned vyskočil a přinesl pytel 50 starých kolíků… Stan bude. Postavili jsme stan a nafoukli naši novou matraci, což nás vyčerpalo a dáváme chrupíka.

Den 3. St

Projížďky na kole, kde jsme naštěstí nic nezapomněli. Na závěr dne návštěva města a já si kupuji svou první kabelku!

Den 4. Čt

Návštěva delfinária v Harderwijku. Perfektní zážitek, Lída se fotí s lachtanem na hlavě a jako domácího mazlíčka si vybírá mrože. Když pojedeme na dovolenou, hlídat ho může Lídy mamka, ta má přece bazén :-)

Den 5. Pá

Po zážitku se zvířátky jdeme do opičí zoo. Opice volně pobíhají po zoo, lezou nám po hlavách. Škoda, že lemuři se mazlit nechtěli. Supr zážitek je krmení goril, člověka až mrazí, jak sou nám opice podobné.

Den 6. So

Sobota – odjezd do Rotterdamu, kde se má konat „brazilský“ karneval. Cestou na dálnici prší a fouká tak, že to škube s autem. Hlásili horší počasí. V Rotterdamu to na karneval moc nevypadá, ptáme se. Karneval je kvůli počasí zrušen. Říkáme si, že jsou to másla, protože jen tak poprchává a trochu fouká. Během dne ale přichází docela solidní bouřky a jsme rádi, že existují nákupní centra. Tady končí Lídy deštník. OK, asi chápeme, že karneval by byl složitý. Jedem do kempu na pobřeží. Při příjezdu do města jsou všude popadané stromy, některé dokonce spadly na baráky a část střechy je stržená. Prý byla stoletá vychřice. Vjíždíme do kempu, který jsme si vytipovali, je moc pěkný. V lese. Obhlížíme palouček, všude popadané větve a docházíme k závěru, že tady asi spát nechceme, navíc máme půjčené auto :-) Zkusíme kemp v dunách na pobřeží, tam stromy nejsou. Paní v kempu byla supr nepříjemná, řekl bych, že to ani nemohla být pravá Holanďanka, cena taky nehorázná. Napadá nás jet do cca 30 km vzdálené oblasti, kde jsme kempovali před 2 lety. Po 9 večer hledáme kemp, kde jsme kdysi byli ale nevím, kde přesně byl.. Ptáme se nějakých lidí, před jejichž barákem sem zastavil, ti nás posílají ke svým „sousedům“ několik kilometrů dál, kteří mají kemp. Jenže oni kemp zrušili a tak nám pán nabízí 2 noci načerno, pokud nás to zachrání. Jenže my tady chceme být nejmíň 4, takže bychom stejně museli ten kemp hledat, jenom jindy, jedem pryč a hledáme. Kolem 10 večer se nám daří. Ono když si jako orientační body pamatujeme, že tam byla voda, větrný mlýn a ovečky, je to dost složité :-) Ale našli jsme, kemp nemá recepci, ale když jsme tu byli naposledy, taky jsme šli do nějaké maringotky a tam bydlela paní, která na recepci pracuje, zkoušíme maringotku a máme štěstí, je tam a uplně ta samá paní. Dnes budeme spát ve stanu a protože už máme i kolíčky, neuletí nám. Fůů

Den 7. Ne

Cyklo výlet v dunách. Praskl mi drát v kole :(

 

Den 8. Po

Návštěva Zaanse Schans, kde mají výbornou hořčici.

Den 9. Út

Přes den strašně pršelo, takže odpočinkový den s večerní projížďkou zakončenou duhou a nákupem spouuusty dobrot.

Den 10. St

Výlet do Amsterdamu. Naplánovali jsme to vlakem s kolama pro snadnější pohyb a abychom nemuseli hledat a platit parkoviště pro auto. Nebylo to uplně chytré, protože zmatek, jaký je v Amsterdamu s těmi stovkami nebo spíš tisícovkami cyklistů, kteří absolutně ignorují všechny předpisy, jezdí na červenou, jednosměrkou, totálně neohroženě všude … je peklo :-) Ale zase jsme v Amsterdamu mohli objet hodně míst, včetně domu Anny Frankové a Lída nemohla tolik běhat do obchodů a tak jsme vlastně i ušetřili. Jenže když už jsme vše zvládli a vraceli se zpět, tak měly vlaky poruchu, takže jsme zůstali kousek za Amsterdamem ve vlaku, který nejel. Pak se s námi vrátili zpět a řekli nám, že musíme jet přes Haarlem ale neví jak dlouho ani kdy. Rozhodli jsme se, že pojedeme na kolech a chtěli tedy vrátit cenu jízdenky, což nejde jinak, než že vyplníte 4 stránkový forulář v Holandštině a oni posoudí vaši žádost. Na pobočce se s námi nikdo nebavil, museli jsme volat na zákaznickou podporu, kde chtěli adresu, když jsme jim nadiktoval Prahu tak se smál, že potřebuje Holandskou, tak mu řikám, že nemám, ale že vlakem sem jel, je rozbitý, pojedu na kole, chci vrátit peníze, nakonec jsme se dohodli, že to nedokážou vyřešit a že mě ten telefon možná bude stát tolik, jako ta jízdenka, kterou chci proplatit. Výborné! Vyjeli jsme na kolech směr kemp a po 1 km navigace prohlásí: „Najeďte na dálnici“. Tak vypnu hledání trasy s dálnicemi a z původních 24 km je najednou necelých 50. Je 9 hodin večer, začíná se smrákat. Vracíme se zpět na vlakové nádraží, že tedy pojedeme bůhví jak bůhví kudy, ale hlavně ať někam jedeme a zrovna hlásí, že poruchu opravili a že můžeme jet přímým spojem dál. Ještě že nám ty jízdenky neproplatili. Do kempu se vracíme dost pozdě, ale jsme rádi za naši matračku. :-)

 

Den 11. Čt

Harleem – návštěva města, obchody a výborná polévka s kokosovým mlékem, kterou sem si musel přidat.

Den 12. Pá

Přejezd zpět do prvního kempu, který je blízko hranic a odkud se bude dobře vyjíždět zpět do Čech a večerní projížďka.

Den 13. So

Cyklo výlet do skanzenu, kde jezdily tramvaje.

Návštěva steak houseu, který byl luxusní. Dostali jsme i buráky, kde šlupky se mohli házet na zem!

Den 14. Ne

Odjezd se zastávkou v nejstarším Holandském městě, kde si Lída koupila svůj poslední dárek – novou kabelku. Píšeme tu taky pohledy – ostudy – a přitom si dáváme hořčicovou polévku. Ahoj Holandsko!